Necrobox
Když je vztek silnější než smrt, tak vás ani ta nezastaví. Zvlášť když se v tom šíleném elektromagnetickém dešti před vámi rozvine skutečné bojiště, které chtěli utajit a kvůli kterému vás dostali. Netušili ale, že si v tom datovém kráteru sami vykopali virovou past.
Byli příliš sebejistí a jejich nabubřelost a arogance z nich tryskala v gejzírech. Na věčně zamrzlém Atammiku měli k dispozici stovky kilometrů síťových rozvodů propojujících desetitisíce základových desek narvaných tak těsně k sobě, jak to jen dovolovala pravidla termodynamiky. Nezbylo mi nic jiného, než použít jejich vlastní zbraně. Jejich stínové moduly genetického kmene, jejich kvantové tunelující nanočástice a jejich biotechnologické mozkové nanosystémy. Laura mi za to stála.
Samostatný román
Detail knihy
| Žánr | Sci-fi, Fantasy |
|---|---|
| Vazba | brož |
| Formát | 115 x 175 |
| Jazyková redakce | Renata Heitelová |
| Odpovědná redakce | Robert Pilch |
| Obálka | Juraj Maxon |
| Status | Na skladu |
| Počet stran | 422 |
| ISBN/EAN | 978-80-7456-548-9 |
| Vyšlo | 26. 9. 2023 |
| Doporučená cena | 348 Kč |
O autorovi
Heteša Petr
Vystudoval Gymnázium v Břeclavi a pak Fakultu architektury VUT Brno (1983). Pracuje jako architekt, v letech 1983–90 v DRUPOSU České Budějovice, od ledna 1991 ve vlastní firmě R2 COMP, zabývající se architektonickými projekty a reklamním designem. Až do roku 1989 spolupracoval s Karlem VEVERKOU (viz) na povídkách a novelách, které získávaly dobrá umístění v soutěži o Cenu Karla Čapka. V roce 1987 to byla povídka o simulované počítačové hře Nečistá hra, v roce 1988 rozsáhlá povídka na podobné téma Těšíme se na vás (knižně I. Železný 1991), popisující drsnou počítačovou hru, jejímuž hrdinovi se podaří dostat se ze simulovaného světa do naší reality, a v roce 1989 vydali samizdatově s pomocí SF klubu Winston krátký román Sítě, kanály a stoky.
Petru Hetešovi vyšly časopisecky dvě samostatné povídky Přírodní krásy Tarcusu (Věda a život, 1988, č. 2) a Mončičák a Čičmunda (ABC, 1990, č. 22), odlišující se výrazně od příběhů psaných společně s K. Veverkou. Jeho nejlepší povídka Quag vyšla ve sborníku Kočas v roce 1990. Odehrává se v uzavřeném světě izolovaného paláce ve Francii, v němž jsou vychovávány děti nenakažené zhoubnou mimozemskou epidemií. Příběh je působivě vyprávěn z pohledu jedenáctiletého chlapce, který zároveň se zjišťováním pravdivých informací o okolním světě prožívá svůj přechod k dospělosti. Povídka Gython vyšla v antologii Let na Měsíc pojednaný jako sbírka povídek českých autorů (1993).
(zdroj: Legie; foto: Topzine)
