Capricorn 70

Edice „Evropská space opera“
Povídková sbírka, shrnující to nejlepší z tvorby českých autorů (s jednou slovenskou výjimkou), kteří se věnují žánru space opera. Kontakty s mimozemskými civilizacemi, dobývání neznámých zákoutí vesmíru, objevování nových světů… Nechte se unést fantazií těchto skvělých autorů!
Autoři: Petr Heteša, Jan Hlávka, Jan Kotouč, Jaroslav Mostecký, Petra Neomillnerová, Julie Nováková, Pavel Obluk, Jiří W. Procházka, Anton Stiffel, Vladimír Šlechta.

Kategorie: Štítek:

Detail knihy

Formát

115 x 175

Vazba

brož

Jazyková redakce

Jiří Popiolek

Odpovědná redakce

Robert Pilch

Obálka

Jakub Javora

Počet stran

464

ISBN/EAN

978-80-7456-236-5

Vyšlo

4.3.2015

Status

Na skladu

Doporučená cena

328 Kč

O autorovi

Anton Stiffel

Anton Stiffel

Anton Stiffel (*30.11.1973) je člen trojice autorů ze sdružení 3Éder, kterému vyšla sbierka povídek Mozaika rôznobežných ciest. je jedním z nejoblíbenějších autorů povídek v časopise Fantázia. Zároveň je inženýrem a jeho záliba v technice se projevuje i v jeho sci-fi povídkách, které jsou spojením zajímavých technických nápadů, hlubokého smyslu pro lásku, přátelství a humánního postoje k životu. Je též autorem rubriky Technoblamáže v časopise Fantázia, v které se zamýšlí nad chybami a technickými nedostatky v něktěrých vědecko-fantastických filmech.
(zdroj: Legie; foto: Facebook autora)

Jan Hlávka

Jan Hlávka

Jan Hlávka (*7.4.1979) je český spisovatel žánru sci-fi a fantasy.
Kromě roku narození a přehledu vydaných knih není o autorovi nic známo. Podle jeho vlastního vyjádření, si autor chrání své soukromí a nemyslí si, "že by třeba jeho bydliště, vzdělání či podobné věci měly pro čtenáře jeho výtvorů nějaký signifikantní význam." Publikovat začal roku 2002 v časopise Ikarie povídkou Devatenáctka, dvakarát zvítězil v literární soutěži Ikaros: roku 2005 povídkou Pátrači a roku 2007 povídkou Krvavá práce. Kromě Ikarie vydává povídky také v časopise Pevnost. Známý je především jako autor zatím tří úspěšných románů ze série Agent JFK. Spolu s Janou Vybíralovou pracuje na sci-fi cyklu Algor, jehož první díl Mráz a hry vyšel v září 2013.
(zdroj: Wikipedie; foto: internetový deník Sarden)

Jan Kotouč

Jan Kotouč

Jan Kotouč (*1987) se coby autor zaměřuje na subžánry military sci-fi a space operu, přičemž většina jeho tvorby se točí kolem konfliktů ve vzdálené budoucnost v sektoru Hirano. První samostatnou knihu, Pokračování diplomacie (2009), vydal v Klubu Julese Verna, další román, Tristanská občanská válka, by měl ve stejném nakladatelství vyjít ve dvou dílech během roku 2011. Kromě toho pořádá kurzy tvůrčího psaní, přednáší na řadě akcí a učí na vysoké škole. V jistých kruzích mu říkají Johnak.
(zdroj: Databáze knih & oficiální stránky autora; foto: oficiální Facebook autora)

Jaroslav Mostecký

Jaroslav Mostecký

Jaroslav Mostecký (29.9.1963 – 13.12.2020) byl jeden z předních českých autorů SF a fantasy. Žil v Šumperku a byl významnou postavou tamního fandomu (vystupoval na conech, moderoval předávání Cen Karla Čapka atp.); pravidelně publikoval v časopise Pevnost. Jako jeden z mála českých žánrových autorů vstoupil do Obce spisovatelů.
Začínal povídkami, s nimiž v dávné minulosti slavil úspěchy v rozličných literárních soutěžích, ale brzy se přeorientoval na romány. Zpočátku vydával u svého domácího olomouckého nakladatelství Netopjr (vikingská trilogie Vlčí věk, SF román Pištec, hororový sborník Čára hrůzy), později přešel k pražskému nakladatelství Klub Julese Verna (fantasy povídky Ďáblovy dcery a román Conan a vrah králů). Jako autor měl široký rozsah a množství zájmů, mezi něž patřilo studium historie.
Jaroslav Mostecký podlehl dne 13. prosince 2020 nemoci COVID-19.
(zdroj: Databáze knih; foto: oficiální stránky města Šumperk)

Jiří W. Procházka

Jiří W. Procházka

Jiří Walker Procházka (*18.8.1959) je český spisovatel science fiction a fantasy. Některá svá díla vydal pod pseudonymem George P. Walker. V letech 1989–1992 byl programátorem v LBD Praha, od roku 1992 do roku 2016 byl podnikatelem v oblasti software. Od roku 2016 je na volné noze. Živí se psaním knih, jezdí po republice s literárními pořady pro děti, pro studenty i pro dospělé. Se science fiction a fantasy se seznámil díky Ceně Karla Čapka, která je od roku 1982 organizována Československým fandomem. S manželkou Klárou Smolíkovou je spoluautorem několika sérií metodických článků pro knihovnický časopis Čtenář.
(zdroj: Wikipedia; foto: oficiální Facebook autora)

Julie Nováková

Julie Nováková

Julie Nováková (*15.05.1991) je mezinárodně známá česká spisovatelka science fiction, detektivek a fantasy a bioložka na Přírodovědecké fakultě Univerzity Karlovy v Praze.
Je autorkou sedmi románů a několika desítek povídek vydaných v časopisech (CZ: Ikarie, XB-1, Pevnost; EN: Asimov's, Analog, Clarkesworld aj.) a mnoha českých i mezinárodních sci-fi a fantasy antologiích. Od roku 2013 pravidelně píše a publikuje také v anglickém jazyce a překládá práce dalších autorů (povídky Hanuše Seinera Hexagrammaton, Terra Nullius a Under The Spinodal Curve v jejím překladu se objevily v magazínech Strange Horizons a Tor.com).
(zdroj: Wikipedie, foto: oficiální Facebook autorky)

Pavel Obluk

Pavel Obluk

Narozen 25.11 1962 v Karviné, zaměstnán je jako projektový manažer Diecézní charity ostrovsko-opavské.
Autor klasické, dobrodružně laděné science fiction. Jeho povídková tvorba se objevuje de facto pouze ve dvou tiskovinách: v literárním měsíčníku Ikarie – Prospektoři z Coranu (06/1997), Mayská sezóna (02/1999) a Krysař (05/2002) -, a ve sbornících Mlok, v nichž vycházejí oceněné práce ze soutěže O cenu Karla Čapka. Hlavní trofej v tomto prestižním klání získal Obluk za povídku Probabel (1998), první místo v kategorii krátkých povídek pak za anekdotu Matrjošky (2000). V řadě antologií Mlok mu vyšly i další tři nominované práce: Zikkurat (1996), Moby Dick (1997) a Lov na Mloka (1999). Autorovu dosavadní knižní tvorbu představují soubor dvou novel Leviatan / Vlny (1999), krátký román Znamení duhy (2001) a Morituri Te Salutant (2006)
(zdroj: Databáze knih; foto: Československá bibliografická databáze)

Petr Heteša

Petr Heteša

Vystudoval Gymnázium v Břeclavi a pak Fakultu architektury VUT Brno (1983). Pracuje jako architekt, v letech 1983–90 v DRUPOSU České Budějovice, od ledna 1991 ve vlastní firmě R2 COMP, zabývající se architektonickými projekty a reklamním designem. Až do roku 1989 spolupracoval s Karlem VEVERKOU (viz) na povídkách a novelách, které získávaly dobrá umístění v soutěži o Cenu Karla Čapka. V roce 1987 to byla povídka o simulované počítačové hře Nečistá hra, v roce 1988 rozsáhlá povídka na podobné téma Těšíme se na vás (knižně I. Železný 1991), popisující drsnou počítačovou hru, jejímuž hrdinovi se podaří dostat se ze simulovaného světa do naší reality, a v roce 1989 vydali samizdatově s pomocí SF klubu Winston krátký román Sítě, kanály a stoky.
Petru Hetešovi vyšly časopisecky dvě samostatné povídky Přírodní krásy Tarcusu (Věda a život, 1988, č. 2) a Mončičák a Čičmunda (ABC, 1990, č. 22), odlišující se výrazně od příběhů psaných společně s K. Veverkou. Jeho nejlepší povídka Quag vyšla ve sborníku Kočas v roce 1990. Odehrává se v uzavřeném světě izolovaného paláce ve Francii, v němž jsou vychovávány děti nenakažené zhoubnou mimozemskou epidemií. Příběh je působivě vyprávěn z pohledu jedenáctiletého chlapce, který zároveň se zjišťováním pravdivých informací o okolním světě prožívá svůj přechod k dospělosti. Povídka Gython vyšla v antologii Let na Měsíc pojednaný jako sbírka povídek českých autorů (1993).
(zdroj: Legie; foto: Topzine)

Petra Neomillnerová

Petra Neomillnerová

Petra Neomillnerová se narodila v Praze. Absolvovala střední knihovnickou školu, po revoluci se věnovala tvorbě užité grafiky a v současné době se živí psaním fantasy. Zajímá se o přírodu, magii a poezii. Spolupracovala s Městským divadlem v Ústí nad Labem. Dlouhodobě spolupracuje s časopisem Pevnost, který se zabývá fantastikou. Má svojí pravidelnou rubriku v Blesku „Na dřeň s Petrou“. Psala také pro zaniklý a v mezičase obnovený web BDSM.CZ. Používá na webu nick Alraune.

Tvorba Petry Neomillnerové se vyznačuje osobitým stylem, někdy nazývaným „dirty fantasy“, především drsnou a přímočarou charakterizací postav i prostředí, otevřeným zobrazováním násilí a sexu, vyprávěním v přítomném čase a první osobě a svéráznými, emancipovanými hrdinkami (zaklínačka Lota, čarodějka Moire, upírka Tina Salo). Od roku 2012 se věnuje i tvorbě literatury pro děti a mládež. Petra Neomillnerová žije s přítelem, dcerou Nikou a vlčakem Sněhurkou na pražské Letné.
(zdroj: Legie; foto: oficiální Facebook autorky)

Vladimír Šlechta

Vladimír Šlechta

Narodil se roku 1960 v Liberci, ale většinu života prožil na jihu Čech v Českých Budějovicích.
Debutoval v roce 1993 v časopise Ikarie krátkou povídkou Legendární zbraň. V roce 1999 vyšly první jeho dva romány: Projekt Bersekr a Ostří ozvěny. Je jedním z nejprodávanějších českých autorů fantasy a sci-fi. Je dvojnásobným držitelem ceny Akademie science fiction, fantasy a hororu v kategorii nejlepší publikovaná povídka. Je autorem zatím devíti knih, ve kterých dovedně kombinuje prvky dobrodružné science-fiction a fantasy. Tři z nich patří do cyklu, odehrávajícím se v postkatastro­fickém prostředí Evropy (Projekt Berserkr, Ostří ozvěny a Kyborgovo jméno), další spadají do fantasy cyklu Krvavé pohraničí (Krvavé pohraničí, Šílený les, Nejlepší den, Likario, Orcigard, Zahrada sirén, Ploty z kostí, Válečná lest a Hořící přízraky).
Je ženatý a má dva syny – Jana a Pavla.
(zdroj: Wikipedie)