Neomars
Neomars je umělé město v moři, v mezinárodních vodách, tedy mimo jakoukoli pevninskou jurisdikci. Hi-tech urbanistická struktura vyrostla na původních šesti obřích vrtných plošinách, 360 metrů nad moře a 60 metrů pod jeho hladinu, a tuto věž obývá jeden a půl milionu lidí. Díky vyspělým technologiím, které si Neomars přísně střeží, generuje hospodářský produkt rovnající se pětině celých Spojených států. To ale není jediná anomálie. Tou zásadní je, že zde mohou pobývat pouze neočipovaní, což na pevnině není možné. Většina obyvatelstva Neomarsu sem z pevniny utekla, protože odmítla čipování.
Po teroristickém útoku spáchaném v Baltimoru vzniklo podezření, že pachatel uprchl na Neomars, a tudíž je třeba tam vyslat někoho, kdo by ho dostal zpátky. Samozřejmě že jsem to vyžral já. Jasně, že jsem byl očipovanej, ale moje šéfová zařídila, že mi pro ten úkol čip vypreparovali. Což ještě bylo zkousnutelný. Horší bylo, že mi nechala naimplantovat úplně jinou technologii. Prý to bude v pohodě. Hmm… už asi tušíte.
Detail knihy
| Žánr | Sci-fi |
|---|---|
| Formát | 115 x 175 mm |
| Vazba | brož |
| Jazyková redakce | Renata Heitelová |
| Odpovědná redakce | Robert Pilch |
| Obálka | Juraj Maxon |
| Počet stran | 479 |
| ISBN | 978-80-7456-623-3 |
| Vyšlo | 25. 6. 2025 |
| Status | Na skladu |
| Doporučená cena | 398 Kč |
O autorovi
Heteša Petr
Vystudoval Gymnázium v Břeclavi a pak Fakultu architektury VUT Brno (1983). Pracuje jako architekt, v letech 1983–90 v DRUPOSU České Budějovice, od ledna 1991 ve vlastní firmě R2 COMP, zabývající se architektonickými projekty a reklamním designem. Až do roku 1989 spolupracoval s Karlem VEVERKOU (viz) na povídkách a novelách, které získávaly dobrá umístění v soutěži o Cenu Karla Čapka. V roce 1987 to byla povídka o simulované počítačové hře Nečistá hra, v roce 1988 rozsáhlá povídka na podobné téma Těšíme se na vás (knižně I. Železný 1991), popisující drsnou počítačovou hru, jejímuž hrdinovi se podaří dostat se ze simulovaného světa do naší reality, a v roce 1989 vydali samizdatově s pomocí SF klubu Winston krátký román Sítě, kanály a stoky.
Petru Hetešovi vyšly časopisecky dvě samostatné povídky Přírodní krásy Tarcusu (Věda a život, 1988, č. 2) a Mončičák a Čičmunda (ABC, 1990, č. 22), odlišující se výrazně od příběhů psaných společně s K. Veverkou. Jeho nejlepší povídka Quag vyšla ve sborníku Kočas v roce 1990. Odehrává se v uzavřeném světě izolovaného paláce ve Francii, v němž jsou vychovávány děti nenakažené zhoubnou mimozemskou epidemií. Příběh je působivě vyprávěn z pohledu jedenáctiletého chlapce, který zároveň se zjišťováním pravdivých informací o okolním světě prožívá svůj přechod k dospělosti. Povídka Gython vyšla v antologii Let na Měsíc pojednaný jako sbírka povídek českých autorů (1993).
(zdroj: Legie; foto: Topzine)