Brno 2028
Žádný listopad ’89 nebyl, komunisté jsou stále u vesla, a navíc mají k dispozici veškeré vyspělé technologie včetně umělé inteligence. Kromě železné opony byla vytvořena i elektronická a KSČ s intenzivní podporou Sovětského svazu naviguje ČSSR k vytouženému komunismu. Každý občan má přidělený koeficient sociální kompatibility, podle něhož se řídí přístup k využívání služeb společnosti (doprava, kultura, dovolené, možnosti studia a další). Veškerá komunikace je monitorována, ať už se jedná o telefony, nebo počítače. Zaběhnutý systém dokonale funguje a je zdánlivě stabilizovaný. Přesto se v něm najednou objeví slabé trhliny. Možná to bylo nějaké mávnutí motýlích křídel na opačné straně zeměkoule, možná téměř neznatelný pohyb tektonických desek hluboko pod Brnem, možná Verčin magický rituál nebo totální selhání jednoho estébáckého blba. Anebo něco úplně jiného? V každém případě se všechno začalo pomalu sunout k neodvratnému kolapsu.
Book Details
| Žánr | Sci-fi |
|---|---|
| Formát | 115 x 175 mm |
| Vazba | Brož |
| Jazyková redakce | Renata Heitelová |
| Odpovědná redakce | Robert Pilch |
| Obálka | Petr Heteša |
| Počet stran | 421 |
| Vyjde | listopad 2026 |
| Status | Připravuje se |
About The Author
Heteša Petr
Vystudoval Gymnázium v Břeclavi a pak Fakultu architektury VUT Brno (1983). Pracuje jako architekt, v letech 1983–90 v DRUPOSU České Budějovice, od ledna 1991 ve vlastní firmě R2 COMP, zabývající se architektonickými projekty a reklamním designem. Až do roku 1989 spolupracoval s Karlem VEVERKOU (viz) na povídkách a novelách, které získávaly dobrá umístění v soutěži o Cenu Karla Čapka. V roce 1987 to byla povídka o simulované počítačové hře Nečistá hra, v roce 1988 rozsáhlá povídka na podobné téma Těšíme se na vás (knižně I. Železný 1991), popisující drsnou počítačovou hru, jejímuž hrdinovi se podaří dostat se ze simulovaného světa do naší reality, a v roce 1989 vydali samizdatově s pomocí SF klubu Winston krátký román Sítě, kanály a stoky.
Petru Hetešovi vyšly časopisecky dvě samostatné povídky Přírodní krásy Tarcusu (Věda a život, 1988, č. 2) a Mončičák a Čičmunda (ABC, 1990, č. 22), odlišující se výrazně od příběhů psaných společně s K. Veverkou. Jeho nejlepší povídka Quag vyšla ve sborníku Kočas v roce 1990. Odehrává se v uzavřeném světě izolovaného paláce ve Francii, v němž jsou vychovávány děti nenakažené zhoubnou mimozemskou epidemií. Příběh je působivě vyprávěn z pohledu jedenáctiletého chlapce, který zároveň se zjišťováním pravdivých informací o okolním světě prožívá svůj přechod k dospělosti. Povídka Gython vyšla v antologii Let na Měsíc pojednaný jako sbírka povídek českých autorů (1993).
(zdroj: Legie; foto: Topzine)